Dnes má náš klub 83 členů (dřív to bylo i víc než 100). Bohužel při tomto počtu se mnozí členové ani neznají a tak považuji za vhodné (z pozice jednoho z nejstarších členů) něco z historie klubu připomenout.
Klub byl založen v r. 1964, tehdy pod Firmou LMK (Letecko modelářský klub Svazarmu). Tehdy se dala dohromady parta nadšenců z Lipenců a okolí. Ty ještě ani nepatřily ku Praze. Já se zabýval nepříliš úspěšně modely asi od 7 let a několik tehdejších zakládajících členů patřilo mezi spolužáky na škole ve Zbraslavi. Tehdy se psala i kronika klubu, nevím, jestli se zachovala. V té zakládající sestavě byl i Stanislav Liška, ročník 1912, se 2 syny. Ten se pamatoval na 1. mistrovství ČSR v bezmotorovém létání (plachtěním se to nedalo nazvat). K této události má být na našem letišti osazena pamětní deska. Tehdy vítěz na svahu na Baních uletěl něco přes 500 m. Dnes je ta plocha zastavěná. Prvním předsedou klubu se stal Mirek Macků, který dodnes působí ve funkci místopředsedy. Jeho 2 bratři byli taky v klubu. Ze starších členů vzpomenu p. Bláhu, vynikající radioamatér, ten mi zachránil pár studených spojů v tehdy jediné dostupné soupravě Gama. Klubovnou byly šatny na zrušeném fotbalovém hřišti. Létat se chodilo na místa, kde nás zrovna nikdo nevyháněl. Co se stavělo – nejvíc volné větroně A2, s rozpětím kolem 2 metrů. Tehdy byla vyžadována soutěžní činnost a práce s mládeží. Podle hesla „Dnes modelář, zítra technik – letec“. Kromě toho se stavěly různé polo a čtvrt makety, hlavně od Fary. Taky upoutané modely – měli jsme pro ně dráhu s hlinitým povrchem na okraji Lipenců. Asfalt nám byl slibován, ale na něj nedošlo. RC modely se v klubu objevily až koncem 60. let. Já byl majitel soupravy Gama už v r. 64, ale ta fungovala jen občas. Studený spoj v ní odhalil již zmíněný p. Bláha. Od té doby jsem začal pravidelně provozovat RC větroně. Byl to větroň s Jedelského profilem křídla r. asi 2,15 m. Směrovkou hýbala rohatka poháněná gumovým svazkem. Ta byla brzy nahrazena systémem Špagomatic – to byla chirurgická nit namotávající se na hřídel elektromotorku Igla. Zpátky to přetáčela gumička u směrovky. Šikovným mačkáním knoflíku na vysilači kmitala směrovka. Při správném rytmu to lítalo rovně i v zatáčkách různého poloměru. Z termiky se shazovalo držením signálu, tím se vyrobila klesavá spirála. Po nějaké době jsme se odvážili i na soutěže kategorie RC – V1, tedy jen s ovládanou směrovkou. Tam jsme se potkali i s modely řízenými vícekanály, obvykle směrovkou a výškovkou. Tyhle aparatury byly buď stavěny amatérsky , nebo získávané různými pokoutními cestami, zejména ze Západního Německa. I já jsem takto získal postarší Grundig Variophon – Varioton. Neproporcionální (bang – bang). Bylo to od modeláře, který stejnou cestou získal proporcionál, který (kolem 1970) začal pronikat i do ČSR. Taky se stavěly proporcionální soustavy stavěné amatérsky – spíš melouchářsky.
V té době se s věhlasem našeho klubu k nám přidali i členové ze širšího okolí. Parta z Dobřichovic, mezi nimi i nedávno zesnulý Jarda Macháček. Taky Zd. Hůlka, který se dal na RC akrobaty a stal se jedním nejlepších pilotů v ČSSR.
V té době (70. léta) jsme získali plochu na kopci Kyjov (na okraji Lipenců), kde jsme sestavili ranvej z vyřazených dopravníkových pásů. Taky na okraji plochy – jednalo se o navážku ze stavby metra- bylo možné létat na svahu, i když to za moc nestálo. V té době vznikla parta létající kategorii RC – V2, tedy větroně řízené kolem 2 os (směrovka + výškovka, případně další). Klub pořádal soutěže kat. RC – V1 a taky RC – V2 na letišti Točná, kde byl během soutěže zastaven aeroklubový provoz. Soutěž se později jmenovala Memoriál Oldy Soukupa. Ten byl zakládajícím členem klubu, který se dal na full size létání. Vyškolil se na piloty vrtulníků Mi 1 – tedy byl vojenský pilot v záloze i na pilota motorových letadel. Bohužel v r. 1983 smrtelně havaroval při nácviku na letecký den s motorovým větroněm Vivat.
Naším členem byl taky po léta plk. Ing. Zdeněk Nusl. Ten patřil ke starší generaci (nar. 1928). Jako vojenský pilot lítal se vším, co v čs. Letectvu mělo křídla. Od Mezků Me 109, přes různé Migy, Turbolety, vrtulová letadla dopravní i vrtulníky. V uniformě jsem ho nikdy neviděl. V modelářství hledal asi hlavně uklidnění – lítal s RC větroni.
Pokud jde o další bývalé členy, nelze přehlédnout, nelze přehlédnout Tomáše Suchánka. Ve 13 a 15 letech postavili první Rogallo. Tomáš u toho zůstal a stal se postupně několikanásobným mistrem světa v závěsném létání, později na ultralightech, full size větroních a stal se profesionálním pilotem dopravních letadel. V současnosti létá s B 737.
Problém, kde létat vyřešili 2 naši členové – Tomáš Fiala a Petr Stejskal- kteří našli pozemek asi 5 ha blízko Berounky ležící ladem. Majitelem je několik důchodců, kteří ve svém věku nehodlali pozemky využívat. Tak vzniklo současné letiště Modelklubu, od r. 1998. Vzniklo úsilím členů. Od původního stavu asi 20, po dnešní stav 88 – podle stránek klubu. Nejvyšší stav byl asi 130. Rostoucí náklady a tedy i příspěvky některé členy odradily.
Na ploše letiště vznikly přístřešky ze dřeva , z kovového šrotu garáž a sklad. To neuniklo pozornosti jedné obyvatelky Radotína. Ta nás nahlásila příslušným orgánům a hnala to až k úřadu ombudsmana ČR. Vzniklo z toho jednání, kdy jsme museli celou záležitost legalizovat. Tedy hluková studie, dočasné vynětí z půdního fondu, územní rozhodnutí, povodňový plán atd. Celkem těch razítek bylo asi 15. Nakonec „Povolení dočasné stavby“. To bylo už 3x prodlouženo, naposledy do konce 2027.
Na letišti se pořádají soutěže, hlavně historických modelů. Propagační akce „Lipenecký Obr“ se konala od r. 1998 každoročně, v posledních letech s přestávkami. Účast diváků vždy přesahovala tisíce.
Vznikla skupina, která se zabývá obřími modely. U maket větroňů v měřítku 1:2, tedy obvyklé rozpětí 7 – 8 m. Makety vrtulových i proudových letadel podobné velikosti.
Taky musím připomenout, že Petr Stejskal amatérsky postavil proudový motora úspěšně s ním létal.
Členy klubu jsou lidé nejrůznějších povolání a funkcí. Byl jím majitel úspěšné modelářské firmy, vedoucí katedry strojní fakulty ČVUT, ředitel pro vědu Národní knihovny, majitel stavební firmy, majitel firmy vyrábějící stroje pro výrobu vzduchotechniky, úspěšný rockový hudebník. Bohužel s léty se věkový průměr členů zvyšuje. Mládež tvoří pár potomků a prapotomků členů klubu.
Boleslav Adámek