Do LMK Lipence jsem vstoupil v r. 1968. Asi od 7 let jsem plácal různé kluzáky a gumáky, ale s malým až žádným úspěchem. V r. 1956 (byl jsem v 8. třídě) byl na zbraslavské škole založen modelářský kroužek. Teprve tehdy jsem dostal rady a pomoc instruktora Vláďi Maška z Radotína – (byl asi o 3 roky starší než já) – postavil jsem Čížkova Saturna (větroň A2) a stal jsem se s ním okresním přeborníkem – lítal jsem sám. Tím jsem byl nakopnut správným směrem.
Během studií jsem postavil několik větroňů A2 a A1, i pár motoráků a jednoho RC větroně na 1 kanál Gamu. Ten ale nelítal protože rádio fungovalo zcela nespolehlivě. V r. 1968 jsem skončil svou nevalnou kariéru ve vodáckem klubu, kde taky byl Mirek Macků. Dozvěděl jsem se od něho o existenci Modelklubu a od té doby jsem členem. Počet členů byl tehdy mezi 10 – 20. Lítaly se volné větroně (A2) – soutěžně. Kromě toho upoutané modely, malé volné motoráčky a později i RC modely. Nejdřív RC větroně, později i motoráky. Nejdřív na 1 kanál (jen směrovka), později i více kanály. Na soutěže se jezdilo dlouho vlakem, než se objevila nějaká auta mezi členy – to bylo až kolem 1970. Velkou pomocí s rádii nám byl p. Bláha, víc zkušený radioamatér než modelář, který mi uvedl mou Gamu do chodu a později pomáhal s opravami. Asi v r. 1972 vstoupil do klubu Zd. Hůlka, který značně zvýšil úroveň klubového lítání – od RC větroňů až k vícekanálovým akrobatům.
V 70. Letech se v klubu objevily vícekanály , amatérské (spíš melouchářské), nebo ojeté zahraniční . Později (tak 1975) i proporcionály, se kterými se už dalo lítat skoro stejně jako s dnešními rádii. I když kanálů bylo míň a mixy a další funkce žádné. V té době byly kluby hodnoceny podle výsledků na soutěžích, práce s mládeží atd a tak se hodně lítalo na soutěžích. Nejvíc RC V1 (1kanálové větroně), později i RC V2 a ještě později i akrobatické motoráky ale jen Zd. Hůlka.
Stálým problémem bylo, že nebylo kde legálně lítat. Využívala se pole mimo vegetační období, zbraslavské pískovny (dnes jsou zavezené, zarostlé a i zastavěné), naposledy měl klub plochu na okraji zavážky pískovny nad Lipencemi , kde se dalo trochu i lítat na svahu. Taky se dalo lítat na svahu přímo nad Lipencemi – viz moje fotky na Rajčeti. V r. 1998 se podařilo získat nájem plochy asi 5 ha na místě, kde je letiště dosud. Do té doby počet členů kolísal mezi asi 20 – 30, v pozdějších letech byl počet členů až asi 120.
Dnešní úroveň modelů je s tou starou naprosto nesrovnatelná, ale přineslo to mnoho nových problémů. Stížnosti na hluk od obyvatel Radotína vedoucí k zásahu příslušných orgánů atd. Zatím se to daří řešit, doufám že budeme úspěšní i nadále. Bohužel fotky z historie klubu, ze soutěží atd se mi při několikanásobném stěhování poztrácely. Co jsem našel, je tady: http://kocour111.rajce.idnes.cz/Historie_skeny/ Nedávno dal fotky (formou videa) na stránky Vašek Liška, nejvíc toho má asi Mirek Macků, který už na klubové stránky něco už dal, doufám, že ostatní budou následovat.
Boleslav Adámek
Ten můj článek je až moc krátký. Když ale napíšu vše, na co si vzpomínám, tak to zase pro délku nebude nikdo číst. Pokud jde o významné členy, vzpomínám si na St. Lišku,nejstaršího zakládajícího člena a baviče všech,na jeho syny Jirku a Vaška, na Standu (je to tak?) Bláhu, který je autorem loga MK Lipence, P. Bláhu st., který nám pomáhal s rádii a zachránil moji Gamu (měla studeňák a jediný ho objevil), plk. Ing. Zd. Nusla, který začinal po válce lítat na Mezcích Me-109, později na nadzvukových rourách a skončil na vrtulnících a jako modelář lítal většinu kategorií RC modelů (byl držitelem „mistrovské třídy“ – 1. VT ve 3 kategoriích. Z pozdější doby průkopník aerovleků Vojta Souček., další průkopník RC polomaket větroňů, průkopník aerovleků a Lipeneckého obra T. Fiala, stavitel obřích maket a hlavně turbinových maket Ing. Zd. Hůlka, dlouholetý předseda (snad od založení) Mirek Macků, otec a syn Charvátové, konstruktér amatérské turbiny P. Stejskal a mnoho dalších. Jsem zastáncem předposledního předsedy M. Hladíka a i když měl a má mnoho odpůrců, jeho zásluha bude snad časem doceněna.
Bohužel jsem zapomněl na nejúspěšnějšího bývalého člena MK Lipence, na Tomáše Suchánka. Modelářskou kariéru ukončil sice někdy asi v 15 – 16 letech, ale dal se na závěsné létání (první Rogalo postavili s P. Stejskalem v tom věku sami), stal se několikanásobným mistrem světa v závěsném létání, pak i na ultralehkých letadlech a nakonec na větroních 1:1. Vystudoval letectví na ČVUT a lítá jako pilot B 737.