Lehrte 2014

O minulém víkendu jsme s Břéťou a Matoušem navštívili setkání pilotů vojenských modelů v německém Lehrte. Akci pořádá místní modelářský klub na letišti o dost menším než je naše, ale s asfaltovou dráhou a domečkem s klubovnou a zázemím.

Asi týden dopředu jsem zjišťoval jaká bude účast pilotů a dostal jsem odpověď, že to bude spíše sraz kamarádů s vojenskými letadly než mega akce pro veřejnost jako v minulých letech. To mě trochu znejistilo, nicméně blízko Lehrte je letecké muzeum a město Hannover, takže alternativní program byl rychle zajištěn.

V sobotu ve čtvrt na pět jsme zadali do navigace GPS pozici letiště a vyjeli z Prahy. Vždycky když zadávám jen GPS pozici na tak dlouhou cestu, mám trochu mravenčení, jestli neskončíme někde na poli v jiné části země než je náš cíl. O to větší radost jsem měl, když jsme po desáté dojeli na správnou  louku s řadou karavanů, stanů a hlavně letadel!

Okamžitě jsme vyskočili z auta a začali procházet depo, kde se montovalo, seřizovalo a ladilo. Záhy se začala plnit stojánka a bylo jasné, že si užijeme nádherný letecký den. Rozložili jsme si jako jediní diváci křesílka a začali prohlížet přibývající stroje.

První světovou zastupoval zejména nádherný Fokker DR1, dva Sopwith pup a Fokker D VII.

Druhá válka byla zastoupena nejvíce a kralovala letka sedmi P47 Thunderbolt různých verzí, rychlý P 51D Mustang, několik rychle létajících F8F Bearcat – jeden ve verzi pilonového speciálu Rare Bear, F4U Corsair, párek T6 Texanů, Spitfire, Messerschmitt BF109 G, Fockewulf FW190 klasická i D verze, ruská La 7 a krásně zpracovaný a nádherně létající Mig 3, japonské Mitsubischi A6M2 Zero a Kawasaki Ki-61 Hien.

Proudové stíhačky byly zastoupeny rychlým Eurofighter Typhoon, velice obratným a krásně vybarveným Bae Hawk, F-16 Falcon a nakonec Dassault Rafale s rozpětím cca 3m.

Letové ukázky začaly bez zvláštních úvodů. Jako diváci jsme měli vše jako na dlani. Bylo vidět, že řada pilotů má problém s přiblížením na přistání, protože letiště lemují poměrně vysoké stromy. Pokud piloti nenalétávali z velké vzdálenosti, přistávali z velké výšky a museli rychle vytratit rychlost. Některá přistání proto skončila hopkáním nebo opakováním. Naštěstí se to kromě zlomené vrtule BF 109 a oddělené přídě F-16 obešlo bez následků. Některá letadla projevila nesmírnou odolnost, jako třeba obrovský Rafal, kterého pilot v závěru tak natáhl, že si doslova kecnul na výtokové trysky a následně na podvozek.

Osobně se mi líbí zvuk hvězdicových motorů. Ty byly osazeny v například několika Thunderboltech a při průletech s plným plynem mi způsobovaly mrazení v zádech. Nádherné byly také lety jetů. Obrovský Rafal měl však motory s výkonem na hraně. Po průletu na rychlosti udělal vždy jen dva výkruty a už se musel uklidnit a nabrat rychlost. Naproti tomu ostatní jety předvedly nádherné rychlé průlety a maketové manévry. Pomalolety v podobě dvouplošníků vynikaly majestátními průlety a bojovými obraty. S Mustangem létala jediná žena pilotka (i když Břéťa tvrdil, že to je předělaný muž:-). Když už se Mustanga podařilo nastartovat, tak byly lety impozantní s přemety přes celou oblohu, rychlými průlety nad dráhou a vzorným přistáním. Bezkonkurenčně největší randál dělal ďábelsky rudý Bearcat, kterému se v nízkých průletech na plný plyn trhaly proudnice na vrtuli což vydávalo ohlušující lomoz. Zajímavou příhodu zažil jeden z Pupů. Tři lidé se vystřídali u startování a motor nenaskočil. Nakonec se ukázalo, že pilot natankoval místo benzínu směs na kouření. Náprava byla rychlá a Pup předvedl nejhezčí obraty z víceplošných letadel.

Celý den nádherně plynul pouze s malou pauzou na oběd. Nebylo potřeba ozvučení, cedulky, catering ani skákací hradJ Občerstvení v podobě klobás a tekutin prodávaly manželky pilotů a na letišti i v zázemí panovala klidná atmosféra. Křesílka jsme opustili až kolem páté a vydali se do hotelu v nedaleké malebné vesničce s pro nás nevyslovitelným názvem Ahlte.

Ve vesničce jsme udělali průzkum a našli typickou řeckou tavernu a pravým gyrosem, vše zapili výborným německým pivem a odebrali se do postelí.

V neděli jsme se vydali do Hannoveru, kde Břéťa projevil svůj talent a jakmile dostal mapku města, vytvořil trasu po vytypovaných pamětihodnostech a vzorně nás provázel. Nejvíce nás zaujala mega radnice.

Břéťu to táhlo do výšek a tak jsme vystoupali a po té vyjeli šikmým výtahem až na věž snad v devadesáti metrech. Výtah je sice moderní, ale velmi zajímavě si inženýři poradili s trasou vedenou jedním žebrem kopule. Celá kabina je zešikmená a i tvar vodítek je opravdu netradičníJ Pokud člověk přežije cestu výtahem, odmění ho „panoramata“J

Závěrem musím říci, že „zájezd“ byl pro nás nad očekávání přínosný a možná přinesl i trochu inspirace pro pořádání zářijové akce k padesátinám našeho klubu.

Patrik Kuta

PS: všechny fotky najdete na http://pkuta.rajce.idnes.cz/Lehrte2014 a pokusím se sestavit i pár videí.

Napsat komentář